Čím nejvíc prospějete svým dětem

Neexistuje snad rodič, který by nechtěl pro své dítě udělat to nejlepší. A to se týká i toho, jak ho rozvíjet, aby se mu v životě dařilo co nejlépe. Jak svým ratolestem nejvíc pomůžete a kdy s tím začít? Vyplatí se na nic nečekat!

Při narození váží mozek miminka asi 300 gramů, ve dvou letech už je to asi 1200 g. Do šesti let pak proběhne 90 procent kritického vývoje mozku. Rodiče, kteří zastávají názor, že děti si mají především volně hrát a na učení bude času dost později, jsou vedle. Dobré gymnázium ani vyhlášená univerzita nezajistí pozdější vysoký životní standard tak, jako správné rozvíjení dětí už v předškolním věku.

„Největší nebezpečí je v pasivitě. Osobní zkušenosti a zážitky totiž ovlivňují nejen vývoj dítěte, ale doslova formují a budují jeho mozek,“ říkají odborníci z České asociace pro aktivní rozvoj dětí (Capard). Mozek podle nich potřebuje ke správné funkci nejen energii a kyslík, ale také stimulaci. Právě díky správnému rozvíjení se neurony významně propojují a mozek je aktivní a schopný učit se celý život.

Co možná nevíte: Zkratka IVF znamená In Vitro Fertilizace, což je metoda léčby neplodnosti. Jedná se o proces, při kterém jsou vajíčka ženy oplodněna spermiemi muže v laboratorních podmínkách (mimo tělo ženy), poté jsou vyvíjené embrya zpětně umístěna do dělohy ženy s cílem dosáhnout těhotenství.

Kdy tedy s rozvojem dětského potenciálu začít? Využijte období nazývaná okna příležitostí (windows of opportunities). Během nich se synapse tvoří nejsnáze a nejrychleji, děti absorbují nové zážitky a dovednosti bez učení, což už se nikdy později nestane. Tato období přitom trvají pro jednotlivé schopnosti a dovednosti jen do šesti let, přičemž úplně nejvíc se dítě rozvíjí okolo tří let věku. Neznamená to, že starší děti už by se nijak nemohly rozvíjet, ale je to pro ně mnohem těžší.

A jak děti nejlépe rozvíjet?

Motorika

Nejlépe uděláte, když miminku nebudete v motorickém vývoji nijak pomáhat. Nebudete ho předčasně posazovat nebo vodit za ruce. Raději počkejte, až si samo sedne a samo začne chodit, i když to bude trvat o něco déle.

„Do jednoho roku doporučuji také posilování posturálního svalstva, tedy hlubokého svalstva trupu. Je možné cvičit Bobathovu metodu, která používá například velký balon či válec,“ říká speciální pedagožka Ivana Vlková. Dětem prospějete (a také je tím zabavíte), když jim postavíte opičí dráhu nebo si s nimi budete kutálet a házet míčem. „Kutálení s míčem má do budoucna pozitivní vliv na čtení,“ dodává zajímavost Vlková.

Emoční a sociální rozvoj

Nejlepší období pro rozvoj je do dvou let a začíná už narozením. Nepodceňujte proto už první kontakt matky s dítětem. A později se nebojte chodit už na cvičení miminek a batolat, kde se dítě potká i s jinými dětmi. Jakmile to bude možné, dejte také prostor babičkám a dědečkům nebo i tetám, které projeví zájem o hlídání. Dítě si snáz zvykne na „cizí“ lidi a nebude se bát.

Zrak

I vidění je potřeba vhodně rozvíjet a dávat už malým kojencům dostatek podnětů. „Nejde jen o pár zavěšených medvídků nad postýlkou, lepší je věšet všechno možné na kolíčky, takže můžete věci měnit, nebo třeba vyměnit mantinel okolo postýlky za barevné leporelo,“ radí Ivana Vlková, jedna ze zakladatelek Capardu.

U starších dětí pak můžete rozvíjet schopnost napodobovat – vyskládejte třeba do krabičky od vajíček různě barevné míčky a chtějte po dítěti, aby stejně srovnalo míčky do druhé krabičky. Ve výsledku mu tím pomůžete třeba i pro budoucí učení – bude díky tomu umět třeba opisovat z tabule.

Slovní zásoba

Okno příležitostí se otevírá od dvou do šesti let. Od narození se rozvíjí pasivní slovní zásoba, takže i když vám dítě neodpovídá a nijak nereaguje, mluvte na něj. Mluvte, mluvte, mluvte. Říkejte, co děláte, ukazujte si na obrázcích, čtěte si společně knížky.

Naučit se mluvit je to vůbec nejtěžší, co musí lidský mozek zvládnout. Průměrně dítě začíná komunikovat ve třech letech, do té doby je tedy učení se řeči nejjednodušší. Dítě jazyk doslova nasává jako houba, i proto umí děti z bilingvních rodin komunikovat ve více jazycích. Kdykoliv později už se musí cizí jazyk učit, memorovat si slovíčka, osvojovat si jazykové zákonitosti. Zajímavou hrou na rozvoj vzájemné komunikace s dětemi jsou hry Povídačky, které vám nabízejí témata k povídání s dětmi. Pokud chcete, aby váš syn nebo dcera uměli skvěle nejen česky, ale i nějaký cizí jazyk, dejte je do cizojazyčné mateřské školky. Pokud tam češtinu vůbec neuslyší a bude se na ně mluvit například pouze anglicky, nebudou mít problém se tento jazyk naučit.

Matematika a logika

Už před nástupem do školy by mělo mít dítě základní povědomí o matematických věcech, jako je pořadí nebo ukotvení v prostoru (co je vpředu, nad, pod, první, poslední). To nejjednodušší, co můžete udělat, je tedy seřadit plyšáky vašeho dítěte do řady a povídat si o tom, který je první a se kterým si budete hrát jako s posledním.

Hudba

Okno příležitosti se otevírá okolo druhého roku. Už i pro takhle malé děti existují taneční kroužky nebo zpívání. „Pro starší je pak skvělá flétna. Nejenže rozvíjí hudební cítění, ale také přispívá ke správnému dýchání, rozvíjí koordinaci pohybů, senzomotorické schopnosti i správný postoj a sed,“ popisuje pedagožka Vlková.

Určitě vás napadne přehršel možností, jak rozvíjet více oblastí najednou. V podstatě každá aktivita, kterou s dětmi děláte, je taková. Už pro miminka odbornice velmi doporučuje dnes tolik oblíbené plavání. Nejmenší děti při něm nejen získají lásku k vodě a k pohybu, ale také posílí ty správné svaly, zvyknou si na nové prostředí a cizí lidi, díky básničkám a písničkám, které se při plavání opakují, si osvojí rytmiku a procvičí paměť…

A rada Ivany Vlkové na závěr? „Nenechte se odradit tím, že vám ostatní říkají, že to přeháníte a že máte raději nechat děti volně si hrát a věci plynout. Svou pozorností, všímavostí a aktivitou svým ratolestem prospějete mnohem víc.“

Čím nejvíc prospějete svým dětem